solární panely a elektrárny

Vedle vodních elektráren a solárních panelů představují větrné elektrárny další zdroj ekologické energie. Historie využívání větru má bohatou tradici začínající dávno ve středověku a proslavenou už před třemi sty lety v Holandsku. Tam se totiž objevily první větrné mlýny pro mletí obilí. V současné době větrné elektrárny jednoduchým mechanismem vyrábějí elektrický proud. Jejich vývoj jde rychle dopředu a již dnes je možné v naší republice vidět spoustu větrných turbín, neboť se zde vyskytují dobré větrné lokality. Jejich počet se po stagnaci na konci devadesátých let opět výrazně zvyšuje. Pevně stanovená a garantovaná výkupní cena energie spolu s možností získat dotaci na stavbu větrné elektrárny dělají z této oblasti dobrý bysnys, který je navíc šetrný k životnímu prostředí.

Jak větrné elektrárny pracují?

Základem větrné elektrárny je velká vrtule, která je umístěna na několikametrovém vysokém sloupu. Na speciálně tvarované listy rotoru podobné profilu křídel působí síla větru, jehož aerodynamickou energii mění na mechanickou. Ta se poté pomocí generátoru mění v energii elektrickou, přičemž energie větru je v generátoru znásobena třetí mocninou, takže se musí dávat pozor na přetížení větrné elektrárny. Jejich obsluha je plně automatická a doba životnosti se uvádí 20 let.

Podle studie Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR a Českého hydrometeorologického ústavu průměrná síla větru ve výšce 30m (výška rotoru) na našem území činí bezmála 6m/s, což je pro optimální provoz větrné elektrárny dostačující. Větrná elektrárna pracuje i při nižších rychlostech větru, kdy dává menší výkon, ale i při rychlostech vyšších, kdy se její výkon zvyšuje. Nároky na velikost pozemku pro stavbu větrné elektrárny nejsou velké, zpravidla stačí pár metrů čtverečních.

Státní podpora větrných elektráren

Státní podpora je dvojího druhu. Za prvé, náklady na stavbu větrné elektrárny se podstatně snižují díky možnosti dotace z Operačního programu Životní prostředí, ve němž je připraveno 673 milionů eur. Výše podpory se může vyšplhat až do výše 90% hodnoty projektu a jeho minimální hodnota činí půl milionu korun. Druhý ekonomicky atraktivní aspekt představují státem garantované výkupní ceny elektrické energie. Navíc distribuční společnosti mají povinnost energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů vykupovat.

Vliv větrných elektráren na životní prostředí

V první řadě větrné elektrárny nemají negativní vliv na životní prostředí. Samozřejmě jejich stavba je určitým zásahem do krajiny, ale neprodukují žádné emise zdraví škodlivých látek. Hojně diskutovaným faktem je jejich hlučnost. Zpravidla jde o stížnosti na větrné elektrárny staršího typu postavené v první polovině devadesátých let. Nynější moderní zařízení s vylepšeným designem listů vrtule do vzdálenosti 500 metrů neprodukují více než 40dB, což je hodnota hluku v obývacím pokoji a splňuje tedy veškeré hygienické normy. Co se týká ohrožení ptáků a zvěře v blízkosti větrné elektrárny, podle studie Královské společnosti pro ochranu ptáků připadá na 10 000 ptáků jedno úmrtí ročně, které je způsobené lopatkou vrtule. Na drátech vysokého napětí nebo pod koly aut zahyne několikanásobně vyšší počet. Stěhování divoké zvěře dál od větrné elektrárny je rovněž mýtus, uvádějí dále odborníci z Veterinární univerzity v Hannoveru. Stíny, které za určitého postavení slunce vytvářejí listy rotoru, lze eliminovat lepší konstrukcí lopatek nebo jednoduchým automatickým vypnutím větrné elektrárny. Estetická hlediska zásahu do krajiny jsou potom krajně subjektivní už proto, že v oblastech s vyšší hustotou stožárů turistů neubylo.